!DNES NAKONEC ZUMBA NEBUDE - TĚŠÍM SE V PONDĚLÍ!

17.10.2018 14:04
Milé cvičenky!
 
Vypadalo to nadějně, ale dnes už se tři z vás odhlásily z důvodu nemoci (dětí atp.), a proto bych zumbu dnes zrušila a o to více se na vás budu těšit v pondělí! 
 
A abych vám to nějak dnes vynahradila, chtěla bych vám napsat slova podpory, třeba ji teď zrovna potřebujete (téma nevybírám náhodně - o mužské a ženské polaritě si často povídáme na zumbě a poslední dobou se na mě s podobným obracíte). 
 

Někdy se probudíme veselé, plné energie, nic není problém a chceme vše se všemi sdílet. Někdy se probudíme náladové, unavené a nechceme, aby na nás kdokoli vůbec promluvil. Naše pocity jsou to, co ovlivňuje všechny naše přítomné okamžiky. Ostatní můžou štvát, můžou je vyvádět z míry a často nás nechápat nebo si třeba i ťukají na čelo. My si ale nemůžeme pomoci…

Někdy kouzelné, milé a radostné. Někdy chrlíme vztek, až se druzí můžou cítit v ohrožení :) Někdy celý den propláčeme a vlastně ani nevíme proč. Vše k nám patří. Ženská energie a podstata je nepředvídatelná a zahrnuje celou škálu emocí, protože cítíme, prožíváme a často jsme ovlivnitelné viditelnými i neviditelnými nuancemi. 

V jednu chvíli klidné jako nehybné jezero a v druhé zas jako nejrozbouřenější oceán, na kterém není žádná loď v bezpečí. Byly jsme tak stvořené – jako cyklické ženy, které s celou širokou paletou emocí a pocitů jednoduše v každý okamžik vyjadřují to, kdo jsme, ačkoli se to neustále mění a logice to nedává smysl.

Mužská energie a podstata je stabilní, rázná a neměnná (logická :).  Jestliže je žena rozbouřený oceán, pak je muž nehybná skála přímo uprostřed (často mému Petrovi připomínám, že Petr znamená skála :) kdo máte ještě Petra? :) Má-li skála opravdové kořeny, je-li muž opravdu propojen se svým mužským jádrem, pak ustojí vše, co mu oceán připraví.

Učme své muže, aby se nezalekli našich nespoutaných nálad, naší proměnlivostí a nepředvídatelností. Učme je, aby si nic z toho nebrali osobně. Nemusí nám rozumět. Učme je, že když na ně vypustíme všechen svůj smutek i naštvanost, tak se nemusí uzavírat a utíkat pryč. Učme je, aby v tom nehledali logiku a řešení. Oni totiž neví, jak mají reagovat, proto reagují často únikem nebo uzavřeností. Ale když je poprosíme, aby tam prostě jen byli a nechali nás být samy sebou, budou si najednou jistější. A my, my můžeme být víc a víc samy sebou, čitelné pro své nejbližší.

Vyzkoušejte si to doma a uvidíte, že si budete zase o něco blíž. p.s.1 to stejné můžete učit např. své syny, p.s.2 více při soukromých konzultací nebo třeba na zumba víkendu :) 
 

Přeji krásné dny a těším se v pondělí! Lucka